Creative S.O.S. aneb kde brát energii v náročných chvílích

Bum, prásk!

 

Někdy stačí vteřina a vše je jinak. Svět, který byl včera bezpečným místem,  dnes náhle neexistuje.

 

Momenty, které byste nejraději smazali ze života

 

Před několika týdny jsem přišla o jednoho z nejmilovanějších lidí ve svém životě. V poledne zazvonil telefon a bratr mi sdělil něco, na co bych nepomyslela ani ve snu. Od toho dne je vše jinak. Kdo to zažil ví, jaká je to nálož.

 

K tomu, abyste se zasekli, někdy ani nepotřebujete přijít o půlku rodiny. Hranice mezi světem, který není zalitý sluncem a úžasnými nápady, bývá tenká. Někdy stačí únava a starosti. Najednou jste bez inspirace i veškeré energie.

 

Kdo mě zná ví, že má profese je pro mě obrovským zdrojem radosti. Baví mě psát kreativní texty, vymýšlet tvořivé propagační koncepty a pomáhat klientům s jejich byznysem. Navíc mám plnou hlavu nápadů, co nového dál vytvořit.

Možná to působí jako těžká pohoda, ale za tou prací stojí nemalé úsilí. A byť některé situace byly opravdu extrémní, nikdy jsem to nevzdala. Pokaždé jsem nabrala energii jít dál, tvořit a rozvíjet to, co mám ráda.

 

 

srdce

 

 

Dnes sama přemýšlím, kde jsem vůbec vzala sílu přežít v jednom roce náhlý odchod milovaného rodiče, tragickou ztrátu malého sourozence a vše kolem, rozlučku s milovanou babičkou, v tom vypětí postavit na nohy vlastní podnikání a i tak neztratit víru, že život je docela fajn a stojí za to si ho užít.

 

Nemožné na počkání?

 

Zkusím to říct rovnou. Žádné kouzlo jsem neobjevila. Jediným „zázrakem“ je má vlastní vůle. Dokonce i v situacích, které vypadaly jako černá díra. V koutku duše jsem vždy věděla, že to nechci vzdát a chci kvést dál. A to je něco, co mi nemůže poskytnout nikdo jiný. Chuť, vůli a víru v sobě musím rozfoukat jedině já sama.

 

Pečuji o sebe. Spím, cvičím jógu, piji zelený ječmen a zelený čaj, snažím se jíst zdravě (a také často hřeším) a do ničeho se nenutím. Starám se i o svou duši a nestydím se za to. Přestala jsem si hrát na hrdinku, která musí všechno zvládnout a ještě se u toho tvářit, jak je děsně v pohodě. Netlačím na sebe. V momentě, kdy se objeví vnitřní výčitky (jako že se objeví :-)), vypakuji je s tím, že chci být sama k sobě vlídná.

 

Vědomě si vkládám do života hezké okamžiky. Tu je to výlet do okolí, tu chvíle s mými nejbližšími, tu odpoledne s dobrou knížkou. Užívám si tyto magické momenty. Mým spolehlivým motorem je hudba v uších. A také vzpomínky na cesty po Asii, kde bylo vše skvělé.

 

I ta nejtěžší hodina v životě má jen 60 minut

 

Některé situace jednoduše vyžadují čas. Po jeho uplynutí se lze rozhlédnout kolem a začít hledat inspiraci. Psát, vymýšlet příběhy, posouvat své kreativní hranice.  Obracet pozornost k věcem, které slouží jako zdroj radosti. U mě je to zrovna tvůrčí činnost 🙂

 

Poslední rok mě naučil, že extrémní i neextrémní situace patří k životu. Neříkám, že je to vždy jednoduché. To není. Ale věřím, že s láskou, vírou a odhodláním to lze ustát. A přitom neztratit z dohledu to, co má člověk rád.

Protože na tom doopravdy záleží.

Přeji spoustu každodenních radostí a hezký den.

Petra Kuráková

Holka, která ráda tvoří. Copywriterka na volné noze, autorka textů pro byznys i duši a milovnice zeleného čaje. Ve volném čase ji potkáte na divadelních prknech či u kulinářského experimentování.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole